ŽI-VOD

Před pár dny jsem s Janou z Turpressu přemýšlela nad tím, jak dostat projekt INDIÁN – stezka přežití ještě více do povědomí lidí. Jak ukázat všechny jeho přesahy a přiblížit ostatním, co dětem skutečně přináší.

V jednu chvíli se mě Jana zeptala:

"Terezko, a jak to vlastně máš? Ty stezky jsou tvůj hlavní příjem?"

A já odpověděla jen:

"Živí."

Dnes ležím v posteli. Je hluboká noc, nebo možná už časné ráno. Hodina, kdy většina lidí ještě spí, ale moje myšlenky se rozbíhají na plné obrátky.

Přemýšlím, jak ukázat všechny přesahy INDIÁNA. Jak ještě lépe vyjádřit jeho propojení se školským systémem, principem školy hrou a Rámcovým vzdělávacím programem. V hlavě se mi skládají jednotlivé souvislosti, kompetence, očekávané výsledky učení i to, co děti na stezce skutečně zažívají.

A pak se mi znovu vrátí to jediné slovo:

Živí.

Najednou si uvědomím, že jsem tehdy neodpověděla jen na otázku, zda mi stezky přinášejí příjem.

INDIÁN mě opravdu živí.

Živí mě zevnitř. Dodává mi sílu, energii, radost a chuť tvořit. Přináší mi stav, kdy věci plynou, dávají smysl a já přesně vím, proč je dělám. Úplně to "žeru". Živí to mou tvorbu, mou odvahu pokračovat i mou chuť žít.

Díky tomu žiju, abych se tím nyní mohla skutečně živit.

Cítím totiž, že slovo "živit se" pro mě neznamená pouze vydělávat peníze. Znamená také živit svého ducha. Dělat něco, co nás naplňuje, rozechvívá a probouzí k životu. Něco, díky čemu cítíme, že jsme přesně tam, kde máme být.

A věřím, že právě toto můžeme předávat i dětem.

Nejen vědomosti a praktické dovednosti. Také zkušenost, že život může mít chuť. Že můžeme život doslova hltat jako to nejlepší jídlo od babičky. Hledat to, co nás těší, co nás probouzí a co dává našim krokům směr. Že se nemusíme učit pouze pro budoucnost, ale můžeme skutečně žít už teď – vlastní zkušeností, objevováním, hrou, pohybem a radostí.

Hmota přichází a odchází. Neustále se mění a proměňuje. Peníze přijdou, poslouží a zase odejdou.

Ale máme co jíst. Máme kde spát. Máme kolem sebe dary, které často přestáváme vnímat. Přírodu pod nohama, slunce nad hlavou, vodu, vzduch, vztahy, zkušenosti a možnost tvořit.

A všechno je právě tady.

V tomto okamžiku.

Tohle je pro mě živá voda.

Terezka

spolek přátel Indián z. s.