Spolek přátel Indián z.s.

Vedoucí stezek a hlavní koordinátorka Tereza Jirsová

Indiánská stezka Dětský letní tábor s mini ZOO Mratín, pro MŠ a ZŠ

Indiánská stezka lesní Jurtovna Praha 4 pro MŠ  

Indiánská stezka Řehenický Dvorek  pro ZŠ

Třídenní adaptační pobyt INDIÁN - stezka přežití Mratín

Indiánský den – dobrodružství pro malé i velké děti 

Víkendové putování INDIÁN - stezka přežití pro jednotlivce

Tábory 

Teambuilding INDIÁN - stezka přežití Mratín 

"Něco málo o mně"

Práce s dětmi mě provází velkou část života. Více než třicet let se pohybuji kolem dětských táborů, mám zkušenosti s vychovatelskou činností a přes osm let učím děti na snowboardu. Právě při práci s nimi jsem postupně pochopila jednu důležitou věc – děti často dokážou mnohem víc, než jim dospělí dovolí vyzkoušet.

Když dítěti neukážeme okamžitě řešení, ale dáme mu čas, začne přemýšlet. Když za něj všechno neuděláme, začne hledat vlastní cestu. A když se mu něco nepovede napoprvé, může zjistit, že chyba není konec, ale přirozená součást učení.

Právě tento přístup přenáším do INDIÁN – stezky přežití.

Nejde mi o to, aby děti dokonale splnily všechny úkoly nebo aby byly nejlepší. Mnohem zajímavější je pro mě sledovat okamžik, kdy se domluví mezi sebou, někdo pomůže slabšímu, tiché dítě přijde s řešením nebo skupina zjistí, že bez spolupráce se dál nedostane.

Každé dítě je jiné. Jedno se do všeho vrhne po hlavě, druhé nejprve pozoruje. Některé potřebuje pohyb, jiné si rádo na chvíli sedne, tvoří nebo jen sleduje, co se kolem něj děje. Na stezce nemusí být všichni stejní, aby mohli patřit do jedné skupiny.

Blízká je mi také obyčejná dětská volnost. Nemyslím si, že každá minuta dne musí být vyplněná organizovanou aktivitou. I chvíle, kdy děti nevědí, co budou dělat, může být důležitá. Právě tehdy vznikají vlastní hry, rozhovory, nápady a někdy i úplně nečekaná dobrodružství.

Příroda pro to nabízí prostor, který se těžko nahrazuje. Není dokonale rovná ani předvídatelná. Někdy je mokro, někdy bláto, něco nejde podle plánu a řešení není napsané na tabuli. Děti se v ní učí reagovat na to, co skutečně přichází.

A právě to je pro mě smyslem celé stezky. Ne připravit děti na všechny možné situace, ale dát jim zkušenost, že když se objeví něco nového, mohou se zastavit, přemýšlet, spolupracovat a nějakou cestu najít.

Chci, aby děti odcházely s vlastní zkušeností: Dokážu přemýšlet, hledat řešení a poradit si. 

Tereza Jirsová
INDIÁN – stezka přežití